Stanice (Aneb Pionýři v Čechách) - Aleš Dudek

Stanice

Anotace

Svérázné, svižně plynoucí vyprávění plné nadsázky i drsnějších vtipů nás zavádí mezi zaměstnance jedné zájmové instituce Domu pionýrů a mládeže v polovině osmdesátých let. Pestrá mozaika běžných každodenních slastí a strastí zde „pracující inteligence“ ilustruje typicky čecháčkovský přístup k životu, který umožňuje hlavním hrdinům proplouvat s grácií opravdu sobě vlastní záludnostmi dané doby i místa. Svěží dílko s rázovitými postavičkami si činí reálné ambice čtenáře především dobře pobavit. Směs anglického, kanadského a českého selského humoru je jako stvořená pro oddechové čtení v čase dovolených či dlouhých zimních večerů.

Rok vydání: 2001
Počet stran: 176
ISBN 80-238-6045-3




Ukázka z knihy

Zatímco si u hotelu foukal Fort šrámy z nedobrovolného paraglidingu, urazil první oddíl - Turban, Sekáč a Libuška - už asi dva kilometry a jednu láhev vodky:

- „Sákra, to je zima, skoro necejtim nohy,“ shrnul své pocity Turban směrem k Libušce, zřejmě očekávaje, že mu v tom nějakým obrodným způsobem pomůže. Byl to však kupodivu Sekáč, který se pokusil zmapovat situaci:
- „No, jestli to nebude tim, že nemáš kalhoty!“
- „Do prdele, fakt, kde ´sem je jenom moh´ nechat?“ uznal Turban Sekáčův nezávazný návrh s úžasem pohlížeje na ojíněné chlupy svých dolních končetin. Trochu úlevy do nastalé situace vnesl fakt, že alespoň Turbanovy ťapky spočívaly v bufách zvaných Sněhule a byly jimi vcelku spolehlivě odděleny od radostně jiskřící, avšak poněkud chladivé sněhové pokrývky.
- „A co, když mu umrzne, chudínek?!?“ zajímala se ihned Libuška o možný osud Turbanovy třetí končetiny, jež na rozdíl od svých kolegyň spočívala pouze v nepříliš sexy slipech Hornád.
- „Když chceš se dočkat tornád, sundej moje Hornád,“ zavtipkoval hned na dané téma Turban, přitáhnuv zároveň Libušku za obliny k sobě.